Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor

9. 12. 2006

O lásce nezpívá. Michala Davida neposlouchá. Nepotřebuje ženu jako inspiraci. Frontman Sunshine, kapely, která nejdřív musela prorazit v USA, aby mohla uspět i v Čechách. Zamilovaný Karel ,Kay’ Buriánek.



ELLE: Začal jste dělat muziku kvůli holkám?

Karel Buriánek: Ten prvotní impuls byl paradoxně oproštěn od všeho, co se dá skloňovat jako žena. Je to tristní, ale důvod, proč jsem se začal věnovat hudbě, byla hudba jako taková, i když nejzábavnější na tom všem je, že první pokusy hudebně se seberealizovat se dají přirovnat k hudbě jako takové jen s velice liberálním náhledem na samotnou definici hudby...

ELLE: Dá se dneska ještě na kytaru sbalit holka?

Kay: Možná, kdo ví. Já ale asi nejsem ten správný respondent na tuhle anketu. I když osobně si myslím, že současnost romantice moc nepřeje a kytara versus holka je hodně romantický a úsměvný artefakt. Dneska počítáme, přepočítáváme, sledujeme, jak je na tom kdo v bulvárních dostizích... To je ,měna‘ dneška a kritérium úspěchu, což ultimátně znamená zájem opačného pohlaví.

ELLE: Zpíval jste někomu pod oknem?

Kay: Ne. Bohužel nebo kdovíkomudík.

ELLE: Podlehl jste někdy svojí fanynce?

Kay: Kolik filmů tak barvitě vykresluje tenhle fenomén? Kolik lidí tak zaníceně mluví o tom, že tohle je nedílná součást života každého, kdo kdy stál na pódiu? Možná v 60. a 70. letech. Volnomyšlenkářství a hippies v tom nadělali pěknou paseku. Nerozumím a neakceptuju... Takže – nepodlehl a naštěstí nemusel ani nikdy řešit tohle trapné dilema.

ELLE: Vaše písně nejsou zrovna lovesongy. Znamená to, že u vás neplatí heslo ,žena je věčná inspirace‘?

Kay: Žena je vždycky inspirace. Nikdy se na tom nic nezmění, ale dogma, že člověk musí být promiskuitním bohem, aby byl schopen kreativity pod vlivem ženských křivek a feromonů, je podle mě také přežité...

ELLE: Prožil jste někdy delší čas v ryze ženské společnosti?

Kay: Když pominu prázdniny v chatě na Berounce, kdy mi bylo 6–8 a mojí společností byly pouze sestřenice a tetička, tak můj současný život není o ničem jiném než o společnosti jedné jediné milované ženy, kterou občas narušuje nutná interakce s tou chátrou, která si říká Sunshine... Už jsme toho spolu zažili tolik (se Sunshine, samozřejmě), že by se to dalo nazvat trvalým, mechanickým svazkem se spoustou excesů...

ELLE: Dovedete si představit Sunshine se zpěvačkou?

Kay: Občas. Ale hned to zase zavrhnu. Cíl není dokonalost. Cíl je uvěřitelnost, a tohle by jí ublížilo. Naše neumětelství je prostředek a byla by asi škoda pokoušet ho. Ženy zpívají lépe než muži, ale muži kašlou na dokonalost, a tak prodávají svoji neohrabanost – vyváženou nezaměnitelností a charismatem – spíše než kvalitu. Dá se říct, že v globálu velmi úspěšně.

ELLE: Závidí ženy mužům penis?

Kay: ...a závidí něco muži ženám?

ELLE: Možná...

Kay: Možná by měli, ale ješitnost jim říká, že dokonalost je na jejich straně... Osudový omyl, hahaha.

ELLE: Milan Šteindler kdysi popsal ideální ženu takto: Měla by mít sílu, aby mě v noci mohla z hospody odnést na zádech, a měla by umět opravit stoupačky. Jaká je vaše ideální žena?

Kay: Ten Milan Šteindler z Redakce? Svůj ideál ženy neprozradím, protože nebudu radit ostatním, co mají hledat za kvality. Ne, vážně, moje ideální žena má škrabošku, je tajemná, ale jen pro mě. Není koketní, je tak trochu aristokratka a zároveň obyčejná, zdánlivě neslučitelné charakterové vlastnosti, ale v tom je právě kouzlo, které neslábne, ale s další odhalenou vrstvou osobnosti naopak roste...

ELLE: Moje kamarádka je do Sunshine blázen. Tušíte proč?

Kay: Asi je blázen...

ELLE: Chodil byste s holkou, co poslouchá Michala Davida?

Kay: Holky nejsou iPod. Na druhou stranu vkus svědčí o charakteru, takže tahle otázka nedává moc smysl. Je málo pravděpodobné, že by někdo s totálním odporem k Michalu Davidovi potenciálně pomyslel na chození s fanynkou MD... I když... :-)

ELLE: Chtěl jste si jako kluk vzít svoji matku? A pokud ano, kdy vás to přešlo?

Kay: Ne, opravdu nechtěl. Definuje mě to jako devianta?

ELLE: Kdo byl víc sexy? Vondráčková, nebo Kubišová?

Kay: Václav Neckář. Blahé paměti...

ELLE: Máte nějakou ,balicí taktiku‘?

Kay: No, rozhodně si vánoční i narozeninové dárky balím zásadně sám. Snažím se nepodléhat diktátu třeba předvánoční hysterie a kupovat balicí dárkový papír s vánočním motivem, je to laciné. Používám samolepicí štítky a snažím se je umisťovat symetricky, protože to zanechá vždycky dojem. Občas to i zastíní samotný obsah krabice.

ELLE: A existuje taktika, které naopak podlehnete vy?

Kay: Myslím, že ne, nenechávám na sebe žádnou působit, vlastně se nedostávám ani do situací, kdy by to mohlo být následně předmětem rozboru. Jsem zadaný, už jsem to řekl, a pro ty, kteří to nevědí – moje snoubenka se jmenuje Lenka, je fascinující bytost a nedovedu si bez ní představit ani jeden všední den, o těch výjimečných ani nemluvě.

ELLE: Jakou písničku byste si chtěl nechat zahrát na svatbě?

Kay: To nemůžu a nechci rozhodnout sám.
Ani hypoteticky...

ELLE: A jakou na pohřbu?

Kay: Life Is Life od Opus.

Zdroj: elle.cz

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Máte nějakou ,balicí taktiku‘?

(Benjamin, 15. 5. 2007 22:11)

Odpověd na tuto otázku je opravdu briliantní:o)

no mercy

(superfanynka, 18. 3. 2007 0:46)

nelituj ho, ten kdo leze do Elle, at lituje... :)

nadpis nejni

(Raduna, 16. 3. 2007 17:46)

jeeežiž chudák Kay...

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA