Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kay o DREAMRU

7. 7. 2007

Kay o desce Dreamer


ObrazekPo sérii koncertů na loňských festivalech se Sunshine vrátili s albem Dreamer. Po elektro-punkovém zvuku kytarových ploch se vrátili k čitelným melodiím. V nových skladbách se snaží prý zvýraznit popový element. Na komentář k jednotlivým skladbám na albu jsme se tedy zeptali přímo Kaye Buriánka, leadera kapely… 
 


YOU (IN YOUR HEAD)
Je fakt těžké mluvit o vlastních věcech, pokud člověk není masochista a nebo naopak se rád neposlouchá. Četl jsem v jedné z těch špatných recenzí, že je úplně debilní nápad otvírat desku skoro pětiminutovou utahanou skladbou. No, tak my jsme to udělali a myslím, že to je dobrá brána do Dreamera. Je melancholická, s odstupem času mě baví text a je to asi nejasnější odkaz na The Cure, ne prvoplánový, ale nějak nám z toho vypadl až později, hlavně kytary, melodie a stavba, i když třeba basa je hodně up-beat, což není úplně typické pro The Cure.

 

TOP! TOP! THE RADIO!
Původně měla o polovinu kratší refrény a delší instrumentální pasáže, pak jsme ji rozstříhali tak, že z ní skoro nic nezbylo a dali dohromady tak, aby měla tenhle úderný formát. U mě je novinka, že můžu naše věci poslouchat, tohle je první deska, kterou nevypínám a neřeším, proč tohle je tak a není to třeba jinak. Samozřejmě, že hodně věcí by šlo udělat líp, ale zrovna TTTR mě baví se vším všudy. Je sarkastická, má hodně ujetý samply a loopy a je taneční, což byl záměr. Je rozpustilá a Jirkova kytara je komicky brilantní, jeho nejlepši riff!

 

KEEP YOUR EYES OPEN WIDE
Tahle věc prošla úplně radikální rekonstrukcí těsně před nahráváním a pak ještě jednou během editovaní. Je na ní zvláštní to, že má vlastně dvě sloky za sebou a pak na konci už zase jenom dva refrény. Baví mě ta nasládlá patetická hypnotičnost. A refrén, kdy se to odlepí od země na tom "bum, bum, bum", to se vždycky začnu smát, hahaha.

 

GHETTO
No jo, jasně, ten riff na začátku zní fakt jako Bloc Party, ale nemohli jsme si pomoct. Nebyl to záměr, chtěli jsme to zamaskovat, pak vyhodit a nakonec jsme řekli, že ty výtky uneseme, protože nás to baví a jen my víme, že to prostě půjčený není. Prostě je hodně posloucháme, máme je rádi a tak zastírat, že člověka tyhle věci ovlivňují, to je pokrytectví. Na konci je taková legrácka v textu, je to povzdech nad tím, co nás všechno unavuje, ale radši jsme to do bookletu nedávali, kdo chce, rozluští to, myslím...

 

DAYS WILL NEVER BE THE SAME
Tohle je patos jako blázen, hahaha. Ale myslím, že ji máme kvůli něčemu hodně rádi, hlavně já a Jirka. Vtipně je to, že i když se nezdá, je to skoro nejrychlejší věc na desce. Zpěv jsem točil v Londýně a má úplně neopakovatelnou posmutnělou náladu. Nebyli jsme moc spokojeni s kvalitou, tak jsem to ještě dvakrát zkoušel přezpívávat a už nikdy to nemělo tu zlomenou atmosféru, tak jsme nakonec použili tu úplně první verzi a myslím, že to nemohlo být jinak.

 

THE FEAR
Tohle je přesně ten případ, kdy nevím. Hodně mě baví loopy, basa, kytary i bubny, ale nebaví mě moc zpěv. Sebekriticky, hahaha.

 

MACABRE INTERLUDE
To byla původně legrácka, jen takový motiv, ale pak mi došlo, že by se z toho dalo udělat intro, které nakonec používáme na koncertech, původní demo jsem nosil pár dní v iPodu a docela mi při něm mrazilo, není tam vlastně jediná živá linka, všechno jsou na sebe vrstvené klávesy a spousta smetí z loopu, má to takovou skoro gotickou 'spooky' náladu a přišlo nám vtipné, že to je jako žiletka, která nařezává ten trochu bezstarostný a trochu znepokojivý tok věcí, které mají ale diametrálně odlišnou stavbu.

 

DEAD LEAVES
Původně jsem ji já osobně ani nahrávat nechtěl, pak jsem měl velké dilema, chtěl jsem ji vyhodit, moc mě nebere, ale ostatní ji mají rádi. Má úplně jiný rytmus, než používáme, ale asi je dobře, že jsem nakonec podlehl a že na Dreamerovi je.

 

PULL THE TRIGGER
To je punk, hahaha. Původně to byla jedna ze dvou věcí, kde jsem i hrál na basu a chtěl hrát i na koncertech, ale nakonec je to samoúčelné. Baví mě hodně to, ze je ostrá, ale zároveň jako by měla dva refrény, ten 'fake' refrén mě baví ještě víc, taky v ní zpívá vokály James z Nemo (spoluprodukoval některé skladby). Tahle věc je takový trochu 'riot', alespoň pro mě. A vždycky jsme se smáli, že ty klávesy a loopy ve slokách mají trochu dubový nádech ala Hard-Fi, čekal jsem, že nám tohle někdo omlátí o hlavu, ale asi nikdo Hard Fi moc neposlouchá, hahaha.

 

BLACK PAINTED ROOM
Asi naše ultimátně nejpomalejší věc. Na té mě baví všechno a je to takové naše "emo". text je hodně intimní i když není o někom nebo něčem konkrétním. Přesně si pamatuju to aroma hluboké noci v LA, když jsem dělal zpěvy, to mě baví, tyhle odkazy a to, že potom ty skladby fungují trochu jako takový deník, že to tam je už navždycky...

 

KEITH AVENUE 9 PM
se jmenuje tak proto, že tam je studio, kde jsem točil zpěvy a nějaké další věci a 9 pm, protože jsme ji dodělali poslední den v 9 večer. Řekl jsem díky a ahoj a 9:15 už jsem byl pryč, haha. Bernd bude už navždycky můj přítel a jsem za to hrozně rád. Tuhle věc i míchal a myslím, že nesáhl vedle. Je to 'party animal' song, kravský zvonec je legrační, ale žene to dopředu, druhá půlka je vlastně rap/nerap. Ty smyčky a samply na konci jsou z odpadu z předchozí desky, byl to takový motiv s dubovou basou, kterému jsme říkali pracovně "The Streets", protože nám to evokovalo trochu Mike Skinnera, nakonec jsme tomu jen změnili bpm, něco trochu předělali a jako konec celé desky to je - podle mě - úplně logické. A nutí to zmáčknout 'repeat'. No ne?

Kay

Zdroj: funtime.estranky.cz

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA