Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bazilika ČB

11. 4. 2007

Bazilika České Budějovice



Obrazek
text, foto: Zuzka Balounová

Jedenáctý dubnový večer se na jihu Čech podobal rozbitému zrcadlu. Měl ostré hrany, ve kterých je odraz světa najednou trochu jiný. Možná krutější, možná zvrhlejší a možná pravdivější, než si vůbec připouštíme. Pojďme společně vkročit do nabroušených rytmů nedávné minulosti.


Je kolem půl deváté večer a na pódium kulturního centra Bazilika právě vtrhla kapela Anyway. Punk´s not dead, motherfuckers! Tady se nezvrací do mikrofonu a prsty na hmatníku zabloudí i mimo neustále se opakující kombinaci akordů A, D a G, případně F. Anyway hrát opravdu UMÍ a v punkové škatulce zaujímají velmi kvalitní pozici.Nechybí jim živelnost pogujících pankáčů ani kytary, které tu a tam vyvolávající mrazení v zádech. Zkrátka a dobře, mají nejlepší předpoklady pro to, aby nažhavili publikum na příchod kapely Sunshine.


Pánové Kay, Amák, Jirka a Dan přicházejí přesně tak, jak je jejich zvykem. Zahaleni mlhou, do tmy, kde jsou světla spíš doplněk temnoty. Údery bicích jsou jako rány bičem, kytary se svou naléhavostí podobají zvonění telefonu zhrzelé milenky a zvuk v sále je nádherně čistý.


Kay se naklání nad diváky a zabořuje svůj pohled do publika. Oproti ostatním koncertům Sunshine, kterých jsem byla svědkem, zaznamenávám dva druhy reakcí: pogo (obvyklá reakce 90% diváků) a okouzlené pohledy (obvyklá reakce prvních řad). Slečny s černě podmalovanýma očima zbožně bez hnutí stojí pod pódiem, jako by se nechaly strhnout slovem Dreamer.


Ano, tahle deska se může zdát pomalejší a mainstreamovější, než jsme byli u Sunshine zvyklí. Nesmíme ale zapomínat, že i Snílek se umí odvázat a ukázat, co se skrývá pod maskou klidného chlapečka. Dokáže být vzrušující i naléhavý a mladou dámu, kterou si večer přivede do bytu, klidně ráno vyhodí na ulici. Tohle není život ani hudba hodných popových hvězdiček, tohle je koncertní dráždivá naléhavost Sunshine. Je slyšet na každém kroku a skladby z posledních dvou alb Dreamer a Moonshower and Razorblades tak tvoří až překvapivě celistvý koncertní set.


Na Who Will Raise The Rabbits? Tour se paprsky měsíce odráží v odlescích žiletky, Miss Kkarma Kkoma potkává Snílka v černě vymalovaném pokoji a se slovy "Night is a vampire!" ho zve na skleničku. Nevěříte? Přesvědčte se sami. Možností máte ještě dost.


FOTOGALERIE

FOTOGALERIE2

FOTOGALERIE3

Zdroj: muzikus.cz




 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA